Turistické značky
Turistické značky, to je naše moře. I to by se dalo říct o trasách pro milovníky pěších výletů za zajímavostmi naší země. V České republice je jedna z nejhustších a nedokonalejších sítí turistických značek v Evropě, která do dnešní podoby spěla desítky let. Přitom její budování začalo už v předminulém století.
Vůbec první oficiální zmínka o turisticky označené cestě je z 11. května roku 1889. Cestu vyznačil Klub český turistů, který se o turistické značky stará dodnes. Nejznámější značky se jmenují pásové a slouží především pro pěší turistiku. J sou čtyři základní barvy a středový pás určuje náročnost trasy. Červená barva znamená dálkové a hřebenové túry, modrou barvou jsou označeny významnější trasy, zelenou se označují místní trasy a žlut&eacu te; značení se používá pro kratší vzdálenosti, spojovací cesty a nejrůznější zkratky. Podobné pásové značení používají i další evropské státy. Na Slovensku je značení téměř stejné jako u nás, jen s tím rozdílem, že vzdálenost se udává v jednotkách času. Tedy v hodinách a minutách. „ Na Slovensko jezdím, velmi často děláme turistické výlety do Nízký ;ch Tater. V podstatě Slovensko máme prošlapané křížem krážem. Na první pohled se může zdát, že vzdálenosti udávané v jednotkách času jsou nepřesné, ale opak je pravdou. Vyzkoušel jsem si různé obtížnosti terénu a musím říct, že to časově většinou opravdu sedí. Navíc s touto zajímavostí se můžeme setkat v podstatě i u nás. Když vyrazíte po červené značce z turistického střediska Sulov do Mostů u Jabluňkova v Beskydech, tak určitě uvidíte české značení měřené v kilometrech, ale i slovenské udávané v hodinách“ říká zkušený turista z Brna Martin Živáček. V Polsku se používá podobné znače ní jako v České republice jen s tím rozdílem, že značky jsou tam obdelníkové a ne čtvercové jako u nás. Velmi kvalitní značení horských tras je v Rakousku, Švýcarsku a Slovinsku. Pokud se pohybujete po turistických oblastech od Česka a Sl ovenska směrem na východ nebo jihovýchod, tak si dávejte velký pozor. Turistické trasy jsou tam málo udržované a nejsou příliš důvěryhodné. Jedinou světlou výjimkou je oblast u Rumunského Banátu. Tam v oblasti nových českých vesnic vznikly i nové dobře značené turistické trasy. V západní Evropě jsou lokality, které jsou výborně značené, ale rozhodně se na to nedá spoléhat všude.